Graf 1 - Vztah podniku k inovacím

Inovace informačních systémů podporující konkurenceschopnost podniků

Kolektivem pracovníků, doktorandů a studentů Katedry informačních technologií na VŠE v Praze je od roku 2008 řešen výzkumný úkol financovaný z prostředků Grantové agentury ČR pod názvem „Inovace informačních systémů podporující konkurenceschopnost podniků“ (GA CR 201/08/0663). Tento projekt má mimo jiné za cíl identifikaci postavení a uplatnění inovací v ICT v podnicích v ČR, vč. kvantifikace efektů.

Autoři výzkumu: Josef Basl, Alena Buchalcevová, Libor Gála, Petr Zíma

[citace: BASL, Josef, et al. Inovace informačních systémů podporující konkurenceschopnost podniků [online]. Verze 1.0. Praha : Česká společnost pro systémovou integraci, 2010. Dostupný z WWW: <http://www.cssi.cz/cssi/inovace-informacnich-systemu-podporujici-konkurenceschopnost-podniku>. ISSN 1214-624.]


Při práci na projektu jsme úzce spolupracovali s Českou společností pro systémovou integraci. V roce 2009 se jednalo přípravu a následné provedení pilotního šetření, které bylo zaměřeno mj. na názory účastníků mezinárodní konference Systémová integrace 2009.

Šetření bylo provedeno formou dotazníku, který měl přispět k hledání odpovědí na často kladené otázky:

  • Jakou roli sehrávají současné ICT v rámci podnikových inovací?
  • Jaké jsou hlavní efekty nasazení ICT v podnicích?
  • Jak využít informační systémy a technologie pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků?
  • Jak efektivně přistupovat k inovacím informačních systémů a technologií v podnicích?
     

Metodika analýzy

Pro vstup do analýzy byl využit dotazník, který se skládal ze tří částí.

  • První část se shrnovala Základní charakteristiku podniku a otázky byly zaměřeny na:

     

    • Počtu zaměstnanců
    • Odvětví
    • Stádium zralosti podniku
    • Charakteristika podílu podniku na trhu
    • Lokalita klíčových trhů
    • Přístup a postoj podniku k inovacím a novinkám
  • Otázky v druhé části byly zaměřeny na stav informačního systému v podniku a na to, jakým způsobem podnik celkově přistupuje k ICT:

     

    • IS/ICT podniku ve vztahu k jeho strategickým cílům
    • efekty IS/ICT v podniku za poslední tři roky,
    • současná a očekávaná míra budoucí podpory IS/ICT v oblastí strategického, taktického a operativního řízení
    • současná a očekávaná míra budoucí podpory podnikových procesů
  • 3., nejdůležitější třetí část byla věnovaná inovacím informačního systému:

     

    • důležitost ICT/IS inovací v podniku,
    • vliv ICT/IS inovací na ostatní dění v podniku,
    • role ICT/IS v rámci inovačního cyklu, dále pak i podle typu inovace,
    • jakým způsobem jsou inovace ICT/IS v podniku řízeny,
    • postoj podniku k inovacím ICT/IS.

Poznámka v rámci odpovědí byly využita následující škála: 5: zcela souhlasí; 4: spíše souhlasí; 3: nevím, nemohu se vyjádřit; 2:spíše nesouhlasí; 1:zcela nesouhlasí; 0: nezodpovězeno.

Výsledky šetření

V říjnu a listopadu roku 2009 bylo provedeno následné rozsáhlejší dotazníkové šetření, z něhož zde prezentujeme hlavní výstupy. Byla využita databáze společností, která čítala cca 4500 kontaktů. Společnosti byly osloveny prostřednictvím emailové pošty s žádostí, zda jsou ochotny se zúčastnit dotazníkového šetření. Z celkového počtu rozeslaných emailů se bohužel ukázalo cca 15 % emailových adres neplatných a na žádost kladně reagovalo a vyplněný dotazník zaslalo celkem 48 společností. Výtěžnost dotazování, po odečtení 15% neplatných emailových adres, tedy byla cca 1,25 %.

Z odpovědí respondentů vyplývá, že se šetření celkem zúčastnilo 32 malých (47%), 21 středních (31%) a 15 velkých společností (20%). Tento vzorek podniků tak poměrně dobře odráží celkovou charakteristiku podnikatelské sféry.

Nicméně kategorizace podniků dle velikosti nebylo hlavní kritérium jejich členění. Důležitější byl jejich postoj k přijímání novinek a inovací. Podniky se vyjadřovaly k tomu, v jakém časovém horizontu přijímají novinky, tedy zda jsou např. mezi prvními a patří mezi tzv. inovátor či zda jsou až např. pozdními většinovými uživateli, kteří novinky přijímají jako poslední.

Z průzkumu vzešlo, že 9 % podniků se staví do role inovátorů, 37 % jsou počátečními uživateli, 40 % je počátečními většinovými uživateli a necelých 15 % se řadí do kategorie pozdní většinový uživatel (viz graf 1).

Graf 1 - Vztah podniku k inovacím

Z hlediska oboru podnikání bylo 57% průmyslových podniků a 31% poskytující služby (viz graf 2).

Graf 2 - Obor podnikání

Při porovnání jejich vztahu s včasností přijímáním novinek je zajímavé, že až 80 % pozdních uživatelů je z oblasti průmyslu, zatímco u skupiny inovátorů je rozložení mezi obory podnikání vcelku rovnoměrné. Dále je patrno, že podniky z oblasti poskytování služeb se snaží přijímat noviny a inovace časněji (viz graf 3).

Obor podnikání ve vztahu k přijímání inovací

V oblasti zralosti sledovaných firem, lze vypozorovat mírnou korelaci mezi velikostí společnosti a mírou zralosti. Na sledovaném vzorku se ukazuje, že společnosti, které přijímají novinky časněji, se nacházejí spíše ve fázi růstu a akvizic (67 % inovátorů a 32 % počátečních uživatelů). Důvodem pravděpodobně je, že firmy, které se staví do role inovátorů a počátečních uživatelů, jsou více dravé a dynamické (viz graf 4).

Stádium zralosti

Další oblast základní charakteristiky byla soustředěna na cílové trhy podniků. U skupiny inovátorů je jasně viditelný podíl trhů ve stádiu růstu 32%, což je největší podíl, ze všech skupin. Na druhou stranu tatáž skupina má celých 50 % trhů ve fázi poklesu. V ostatních skupinách převažuje stadium stability a růstu (viz graf 5).

Co se týče podílu na cílovém trhu, tak lze vysledovat korelaci mezi časností přijímání novinek a podílem na trhu. Čím později podnik přijímá novinky, tím dosahuje menších podílů na cílovém trhu.

Role informačních technologií v jednotlivých fázích inovačního cyklu

Snad k nejdůležitějším výsledkům šetření patří analýza role informačních technologií v jednotlivých fázích inovačního cyklu. Otázkou bylo, do jaké míry a v jaké fázi životního cyklu ovlivňují informační technologie inovace výrobku či služby. Tato otázka navíc rozlišovala jednotlivé typy inovací – produktové, procesní, marketingové a organizační.

Vyhodnocení této otázky se zaměřilo na skupinu: počáteční většinový uživatel, který je nejlepší z hlediska práce s inovacemi ICT a úspěšnosti jejich implemetace a dosahování efektů.

Dle respondentů šetření mají největší vliv v inovačním cyklu inovace informačních technologií na procesní inovace. V součtu kladné odpovědi překračují ve všech fázích hranici 60%, přičemž tato hladina se zvyšuje v pozdějších fázích. Navíc kladné odpovědi u možnosti „součást inovace“ se blíží k hranici 80%. Podniky tedy vnímají vliv ICT/IS inovací v oblasti procesních inovací velmi silně (viz graf 6).

Graf 6: Počáteční většinový uživatel - procesní inovace

Druhou analyzovanou oblastí vlivu ICT/IS inovací byly produktová inovace, kde se ukázal druhý nejsilnější vliv ICT/IS inovací. Ačkoliv lze v grafu (viz graf 7) sledovat narůstající výskyt záporných odpovědí, kladné odpovědi se v součtu dostávají přes hranici 60%, opět zde je vidět narůstající trend, který vrcholí ve „fázi růstu“. Role ICT/IS inovací můžeme chápat tak, že poskytují nezbytné prostředí pro inovovaný produkt, např. nové stroje, ale nejsou už přímou součástí produktu.

Graf 7 - Počáteční většinový uživatel - produktová inovace

Třetím zkoumaným typem byla marketingová inovace, kde se téměř úroveň záporných odpovědí vyrovnala těm kladným a ICT/IS inovace tak tvoří spíše podporu marketingových inovací (viz graf 8).

Graf 8: Počáteční většinový uživatel - marketingová inovace

Poslední analyzované části vlivu ICT/IS inovací na organizační inovace se ukázal sledovaný vliv jako nejméně významný. Nejvýznamnější hladina kladných odpovědí se vyskytla ve „fázi růstu“, kde překročila 60% (viz graf 9).

Graf 9: Počáteční většinový uživatel - organizační inovace

Výsledky průzkumu pomohly zmapovat situaci stavu, způsobu přijímání a možných přínosů inovací ICT pro podporu konkurenceschopnosti podniků. Na ně v letošním roce navazuje další část řešení grantu, která je zaměřená na metodickou podporu rozhodovacího procesu v rámci změn a inovací ICT v podnicích.

Za autorský kolektiv: prof. Ing. Josef Basl, CSc., garant projektu

Další publikace vydané v průběhu roku 2009 v souvislosti s řešeným grantem

  • ŠIMKOVÁ, Eva, BASL, Josef. Innovation of Enterprise Information Systems with Contribution of the INNO IT Framework. Györ 28.10.2009 – 30.10.2009. In: CONFENIS 2009 International Symposium on Business Information Systems [CD-ROM]. Györ : GIKOF, 2009, s. 1–10.
  • BASL, Josef, GÁLA, Libor. The Role of ICT in Business Inovation. Jindřichův Hradec 09.09.2009 – 11.09.2009. In: IDIMT-2009 System and Humans – A Complex Relationship. Linz : Trauner Verlag universitat, 2009, s. 67–76. ISBN 978-3-85499-624-8.
  • BASL, Josef, KURZ Zdenek. Analýza reakcí na aktuální ekonomické podmínky v projektech IS/ICT podniků v dodavatelských řetězcích automobilového průmyslu , Praha 08.06.2009 – 09.06.2009. In: Systémová integrace’09 [CD-ROM]. Praha : Oeconomica, 2009, ISBN 978-80-245-1534-2
  • POUR, Jan. Řízení získané hodnoty v podnikové informatice. Systémová integrace, 2009, roč. 16, č. 2, s. 7–15. ISSN 1210-9479.
  • BASL, Josef, GÁLA, Libor. Postavení služeb v rámci inovace IS. Liberec 06.09.2009 – 16.09.2009. In: Inovativní přístupy služeb – Service Oriented Management [CD-ROM]. Liberec : TU v Liberci, 2009, s. 14–21. ISBN 978-80-7372-510-5.
  • BUCHALCEVOVÁ, Alena. Selection of the Appropriate Methodology for Concrete Project. Hradec Králové 05.11.2009 – 06.11.2009. In: Objekty 2009. Hradec Králové : Univerzita Hradec Králové, 2009, s. 37–48. ISBN 978-80-7435-009-2.
  • DOUCEK, Petr, NEDOMOVÁ, Lea, OŠKRDAL, Václav, PAVLÍČEK, Antonín, NOVOTNÝ, Ota. IDIMT 2009. Jindřichův Hradec 09.09.2009 – 11.09.2009. Celosvětový workshop (Účastníků: 49, z toho zahraničních: 35).
  • ZIMA Petr.  Analýza inovací ICT v podnicích,  Diplomová práce VŠE, Praha, 2009
  • BUCHALCEVOVÁ, Alena. Metodiky budování informačních systémů. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2009. 206 s. ISBN 978-80-245-1540-3.
  • GÁLA, Libor, POUR, Jan, ŠEDIVÁ, Zuzana. Podniková informatika. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : Grada Publishing, 2009. 496 s. ISBN 978-80-247-2615-1.