V roce 2004 byla Česká republika na předních místech všech žebříčků, které hodnotily atraktivitu pro umístění investic do služeb s vysokou přidanou hodnotou v různých zemích světa. Od té doby se ČR na žebříčcích neustále propadá, a to loni až do třetí desítky. Zatímco jiné země, např. Finsko nebo J. Korea, mají jasnou strategii rozvoje své konkurenceschopnosti, ČR žádnou podobnou strategii nemá. Zastavíme zaostávání ČR? Co pro to musíme udělat?
18. ročník konference Systémová integrace 2010 hledal odpovědi na tyto znepokojující otázky. Konference diskutovala aktuální stav konkurenceschopnosti ČR, ICT sektoru a aplikací ICT v ČR z mnoha různých hledisek. V následujících odstavcích uvádíme některé ze závěrů konference a analýz ČSSI, které budou uceleně shrnuty ve studii Digitální cesta k prosperitě. Studii zpracovává tým odborníků Vysoké školy ekonomické a České společnosti pro systémovou integraci.
- ICT sektor patří mezi nejinovativnější sektory vyspělých ekonomik a ICT se v posledních pěti letech významně podílejí na inovaci produktů a služeb mnoha odvětví (např. v chemickém průmyslu 36%, v dopravě a logistice 76%). Naprosto nezastupitelnou roli mají při inovaci procesů ve všech odvětvích (např. ve strojírenském průmyslu 59%, v automobilovém průmyslu 86%).
- ICT sektor vytvářel v r. 2008 7,6% z celkové produkce ČR. Vytvořená přidaná hodnota ICT sektoru tvořila v r. 2008 4,5 % HDP. V mezinárodním srovnání je podíl přidané hodnoty ICT sektoru na HDP v ČR větší než např. v USA či Velké Británii. ICT sektor zajišťuje práci pro 2,8 % zaměstnaných obyvatel ČR. Počet ICT odborníků pracujících jak v ICT sektoru, tak u uživatelů ICT, je cca 230 000 osob.
- Na ICT pracovním trhu poptávka po ICT odbornících dlouhodobě převyšuje nabídku, a to zejména u pracovníků s vysokoškolským vzděláním. To se promítá i do průměrné mzdy těchto pracovníků, která výrazně převyšuje celorepublikový průměr. Výrazný pokles počtu 19ti-letých v nejbližších pěti letech situaci ještě vyhrotí. Produkce absolventů nebude stačit ani na prostou reprodukci počtu ICT odborníků.
- V současné době největší počet IT odborníků pracuje v malých firmách (198 000 z 230 000 IT odborníků v r. 2006 pracovalo ve firmách s méně než 50 zaměstnanci). Tito odborníci představují zdroj pro rozvoj ICT sektoru. Masovým prosazováním centralizace IT zdrojů a cloud computingu lze část z nich uvolnit a využít pro další rozvoj ICT sektoru. Je však třeba počítat s tím, že bude nutné tyto pracovníky dovzdělat (firemními školeními, resp. nástavbovým studiem).
- Česká republika sice patří v digitální vzdělanosti obyvatelstva na přední pozice mezi novými členskými zeměmi EU, ale ve srovnání se starými členskými zeměmi, a to zejména se zeměmi Skandinávie, výrazně zaostává. Se vzrůstajícím věkem a klesajícím vzděláním klesají i základní počítačové dovednosti. Nedostatečný rozsah digitální vzdělanosti obyvatel přímo ovlivňuje schopnost využívat potenciál ICT pro vlastní potřebu a pro rozvoj konkurenceschopnosti státu.
- Veřejná správa a její služby jsou v současné době jedním z hlavních bariér zvyšování konkurenceschopnosti ČR. Služby veřejné správy nejsou efektivní, nejsou poskytovány standardizovaným způsobem a nejsou podporovány standardizovanými ICT aplikacemi. Duplicitní vývoj a provoz těchto aplikací vede k výrazným finančním ztrátám a znesnadňuje standardizaci služeb veřejné správy.
- ČR stále zaostává v technologické vyspělosti. V žebříčku nejlepších digitálních ekonomik roku 2010 je až na 31. místě. Státy, se kterými bychom se měli srovnávat, například Finsko, Švédsko nebo Jižní Korea, v tomto žebříčku buď výrazně posílily, nebo si udržely svoje postavení, ale o několik desítek míst výše.
- Zaostávání ČR je mj. způsobeno tím, že v ČR neexistuje nadrezortní strategie konkurenceschopnosti definovaná a realizovaná na úrovni vlády. Tato strategie by mimo jiné měla jasně definovat, jak v ČR budou využívány ICT pro zvýšení konkurenceschopnosti a jaká opatření je proto třeba realizovat.
prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc.
prezident ČSSI